Newsletter květen 2024
Vážení přátelé,
pro májový zpravodaj přinesl životaběh následující témata:
Dohoda mezi
ČR a SRN o Labi
Sněmovna
podpořila ratifikaci Dohody mezi vládou ČR a vládou Spolkové republiky Německo
o údržbě a rozvoji mezinárodní vnitrozemské Labské vodní cesty, stanovující
podmínky splavnosti.
Na řešení tohoto problému čekají nejen mnozí Děčíňané téměř 30 let. V Senátu jsme ji schválili už před dvěma lety. V roce 2022 jsem byl zpravodajem a souhlas s Dohodou jsem Sněmovně doporučoval (zde celá zpravodajská zpráva k Dohodě). V posledních desetiletích stát v budování silniční a železniční infrastruktury fatálně selhával. Ve vodní dopravě to bylo navíc schizofrenní. Dosud se totiž budování infrastruktury pro vodní dopravu blokuje jako neekologické - např. "Operační program Doprava" vodní dopravu neobsahuje z tohoto důvodu vůbec. Na druhou stranu se vodní doprava a její infrastruktura v rámci Zelené dohody má jako ekologická co nejvíce podporovat, aby pomohla plnit klimatické cíle. Bylo by proto třeba už konečně si ujasnit, zda je vodní doprava a budování vodní infrastruktury ekonomické i ekologické a opustit bohužel častý "zelený schizofrenní" přístup, kdy se na jednu stranu budeme hlásit k Zelené dohodě, ale na druhé straně budeme mnohé blokovat. Tak snad teď budeme schopni nějaké akce a domluvy jak dál. A nebudeme už koukat, jak nám ujíždí nejen vysokorychlostní vlaky, ale i přepravní lodě. Zatím to zůstává dál v mnoha podobných akcích zamrzlé (státu se nepodařilo nalézt zpracovatele dokumentace k vlivům jezu u Děčína). Podobně i jen malá přístaviště pro rekreační lodě jako např. v Malých Žernosekách či ve Hřensku.
Rekonstrukce
nemocnice Rumburk
Dlouhé roky
jsme svědky dohadování a slibů.
V krajském zastupitelstvu máme ve věci podpory rumburské nemocnice
shodu napříč stranami. Mj. i proto v rozpočtu Ústeckého kraje bylo
v letech 2022 a 2023 dvakrát 200 milionů Kč na nemocnici v Rumburku.
Jen, bohužel, nebyla provedena příprava, projekt… a příslušná povolení.
Opakovaně se měnil záměr. Tak po policejní razii v Krajské zdravotní víme,
že měli jiné starosti...
Začátkem dubna proběhla další prezentace předsedy představenstva KZ, a.s. "Modernizace a centralizace nemocnice Rumburk – průběh, přípravy a realizace I. etapy". Tento podzim by se mělo reálně začít velkou rekonstrukcí polikliniky. A snad i další etapy, něco již započalo.
Požární
technika pro obce v Českém Švýcarsku
Po požáru v NPČŠ
jsme na podzim 2022 jednali v Praze s ministerstvy o možnosti pomoci vybavení
našim obcím požární technikou. MŽP poslalo na první jednání jen ředitele SFŽP s
tím, že Fond toto financovat nemůže. Pak se pokračovalo bez MŽP, protože to se
tváří, že požární ochrana a zvýšené požární nebezpečí v regionu není jejich
problém. Nakonec se po velkých dohadech podařilo rozjet projekt do
přeshraničních fondů EU - ČR - Sasko. Byl zásadní problém zajistit
"leadpartnera", někoho, kdo celý projekt potáhne a bude nositelem tak
velkého projektu. Nakonec se toho ujali krajští hasiči. Celkem i se Saskem je
protipožární projekt za cca 4,2 mil. EURo. Našim čtyřem obcím, co mají
hasičskou jednotku v regionu okolo NP, bychom pomohli k technice. Nyní
probíhají povinné konzultace a v následujících měsících se rozhodne.
3,1 miliardy
za nový NP Křivoklátsko a novela zákona 114/92 Sb.
V meziresortním
připomínkovém řízení se právě nachází novela zákona o ochraně přírody a krajiny
z důvodu záměru vlády vyhlásit nový NP Křivoklátsko. V hodnocení
dopadů novely zákona jsou zmíněny také náklady na zřízení nového parku.
Jednorázově se má jednat o 296 milionů korun (z toho jen vozový
park 35 milionů korun. (No, všiml jsem
si, že státní ochrana přírody je hodně o ježdění autem. Vidíme to
v regionu). Roční náklady správy nového parku mají být cca 292 milionů Kč.
Za deset let tedy dle MŽP bude ze státního rozpočtu odčerpáno pro nový NP Křivoklátsko 3,1 miliard Kč.
Resort opět přes předcházející úpravy zákona o ochraně přírody a krajiny argumentoval především v posledním roce, že legislativa neumožňuje vstup do území NP. Slibovali navrhnout úpravu do nyní předložené novely a to mj. úpravou občanského zákoníku. Bohužel, taková úprava nebyla předložena a ani pokus o ni. Naopak, nový návrh § 63 odst. 6 snímá ze správce území zodpovědnost za údržbu cest. Výmluvy běží dál.
Jak jsme i u nás zjistili v posledních letech, může NP ovlivňovat své okolí. Často se mluví o lesích zvláštního určení – tedy chráněných lesích, a že je v nich hospodaření jiné. O tom ani tak nemusí být spor. Nejde si to ale vykládat, že pak se tam nemusí dodržovat pravidla a zákony. Protože to pak odnese to okolí, kdy hromná kůrovcová "kalamita" přerostlá z území NP do okolních lesů a jejich zničení vede i ke zničení lesů hospodářských. Jako jsme byli svědky u nás – ve Šluknovském výběžku a v Lužických horách.
Někteří se na mě obrátili s těmito a dalšími problémy. Požadavky jsem shrnul a tlumočil v dopise ministrovi zemědělství (zde). Odpověď ministra zde, připomínky MZE k novele zákona o ochraně přírody a krajiny a NP Křivoklátsko zde.
Otevřete
České Švýcarsko
Zástupci
signatářů Otevřete
České Švýcarsko zhodnotili konání resortu ŽP po výzvě premiérovi z počátku
ledna 2024. Než skutečné zlepšení vidí aktéři spíše mediální a předstírající
masivní manévry. Přičemž jsme se dozvěděli, jak byla v Českém Švýcarsku vysoká
návštěvnost vloni (i když v sumě byl pokles), a že máme ještě 150 km cest
v NP (zatímco ve srovnatelně velikém NP Saské Švýcarsko je to cca 400 km).
Oznámení, že Edmundova soutěska a Gabrielina stezka bude dále dlouhodobě
zavřena, odmítání bavit se o přeshraničních stezkách, uzavírání dalších cyklo a
hipostezek opatřeními obecné povahy atd. vedlo zástupci signatářů k sepsání
dalšího
dopisu premiérovi, kde ho seznamují se svým pohledem na problém a počínání státní
ochrany přírody.
Zpráva o stavu Životního prostředí
Celou 300
stránkovou Zprávou za rok 2022, tedy poslední ministerstvem vydanou, si lze
listovat zde. Po
jednotlivých krajích a letech jsou zprávy publikovány zde. Už tradičně
se ujímám k těmto zprávám v Senátu role zpravodaje - moje poslední zpravodajská
zpráva
a dubnové vystoupení
v Senátu ke Zprávě.
I za rok 2022 ve Zprávě chybí hodnocení chráněných území a vyhodnocování efektivity hospodárnosti vynaložených prostředků. Přitom máme za sebou v chráněných územích největší kalamity a do ochrany životního prostředí investujeme nejvíce ze všech zemí EU27, aniž bychom se byť jen blížili prvnímu místu i v kvalitě životního prostředí, jak by se při tak dlouhodobě nadprůměrných výdajích do ochrany ŽP dalo očekávat. Na to reaguje Senát svým USNESENÍM, kde opět požaduje po MŽP, aby:
a) zahrnulo
do Zprávy hodnocení národních parků, resp. velkoplošná chráněná území v ČR;
b) začalo
měřit a vyhodnocovat efektivitu a hospodárnost vynaložených prostředků při
plnění cílů stanovených strategickými dokumenty, především z veřejných zdrojů,
a tuto efektivitu a hospodárnost vyhodnocovalo od příští zprávy o stavu
životního prostředí.
Ať se Vám všem v květnu daří co nejlépe,
Váš senátor,
Zbyněk Linhart