Newsletter 4/25 - Zelená transformace kontra tvrdá realita...

Zelená transformace kontra tvrdá realita pro průmysl i stát

10. dubna probíhala v Senátu expertní debata na téma "Budoucnost energeticky náročných odvětví v ČR a EU". Své prezentace s chmurnými daty a perspektivou představili zástupci chemického, keramického a ocelářského průmyslu.

Evropská klimatická politika, stále vedená ušlechtilými cíli, naráží na tvrdé limity průmyslové a sociální reality. Emisní povolenky, ESG reporting a stále přísnější regulace vytvářejí neudržitelný tlak na klíčová odvětví zpracovatelského průmyslu. Výroba se z důvodů rostoucí nekonkurenceschopnosti, primárně způsobované umělým zvyšováním cen energií prostřednictvím nejen emisních povolenek a překotnými změnami, přesouvá stále významněji mimo EU. Zatímco evropská produkce klesá (např. v chemických výrobách z 23 % na 13 %), Čína ji masivně navyšuje (z 19% na 43%). A to často s podstatně vyššími emisemi. Vykáže nám, co je třeba a my jsme spokojeni.

Tato deindustrializace nejen dále oslabuje konkurenceschopnost Evropy, ale paradoxně vede i ke zhoršení ekologických dopadů skrze dovozy z méně regulovaných zemí. To vše přináší negativní dopady na zaměstnanost, stavebnictví a rozpočty. Významnou výzvou je také zvyšující se závislost na dovozech ze zemí, kde jsou násobně levnější energie – zkušenost z covidové krize ukázala, jak nebezpečná podobná závislost může být. Poučení jsme si odnesli minimální!

Neuvěřitelně si podřezáváme větev v oborech, kde jsme technologicky, emisně na úrovni, abychom pod pláštíkem jakýchsi ekologických hesel a idejí nahradili vlastní výrobky importem!

Cena energií v EU je násobně vyšší, než ve světě, stejně jako regulace, administrativa, formalismy. Kam to spěje? Chceme být závislí na Číně, Rusku, USA atp.? V zásadních výrobách?!

Zatím spíše formalismus střídá přetvářku.

Musíme urgentně řešit systém emisních povolenek, cenotvorbu energie (zejména regulované složky) a ochranu našeho průmyslu.

Rekonstrukce polikliniky Rumburk zahájena

Dnes (úterý 15.4.) odpoledne byla slavnostně zahájena realizace veřejné zakázky rekonstrukce polikliniky v Rumburku. Jen rekonstrukce hlavní budovy rumburské nemocnice, na kterou 2 x 200 mil. Kč bylo zastupitelstvem kraje schváleno už v roce 2022 a 2023, stále v nedohlednu. Nerealistických slibů máme mnoho. Mluvil jsem o tom opakovaně se zástupci Krajské zdravotní či na krajském zastupitelstvu.

Zkusme pro rekonstrukci rumburské nemocnice najít realistický a přiměřený rozměr a na něm pracovat. Že sem nikdo nedá miliardu je asi jasné!

Tak snad se něco zase pohne, až se největšímu zdravotnickému zařízení v ČR - Krajské zdravotní, a.s. podaří konečně najít generálního ředitele ( po té, co předcházející byli odejiti, utekli či byli zavřeni).

Ze Senátu

Začátkem dubna jsem měl příjemnou debatu s velvyslankyní Rumunska Antoanetou Barta o spolupráci v oblasti životního prostředí, regionálním rozvoji a veřejné správě a o návštěvě výboru ŽP Senátu Rumunska v ČR v září.

9. dubna pak v Senátu vystoupila 5. prezidentka Gruzie Salome Zurabišvili k projednávání Usnesení Senátu k pokračujícím protestům v Gruzii, ústavní a politické krizi po nespravedlivých volbách, k sílící represi a porušování lidských práv. Gruzie prochází turbulentním vývojem. A ne zrovna příjemným. Historie se opakuje. Jinak je to nádherná kavkazská země, součást Evropy. A my, jako EU, jsme promarnili období, kdy jsme ji mohli více integrovat. Roky deklarací a slibů nevedli nikam.

Selhání reformy stavebního zákona

V prvním letošním čísle časopisu Senát mi vyšel článek "Selhání reformy stavebního zákona". Vedle krátké rekapitulace činností našeho Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR za rok 2024 jsem zbytek věnoval naplňování nového stavebního zákona, zejména digitalizace stavebního řízení, která se ukázala jako zásadně nepřipravená – chyběly technické nástroje, prováděcí předpisy i personální zajištění. Navzdory opakovaným varováním odborné veřejnosti a samospráv systém zkolaboval a situaci musela v prosinci řešit novela zákona, legalizující alternativní postupy. Reformu navíc provázely další problémy jako byrokratická zátěž, složitost zákona, snížení kvalifikace úředníků či nedostatečná reakce státu na dlouhodobě známé nedostatky. Bohužel, schválení tzv. bypassu jen uhasilo požár, zásadní problémy přetrvávají. A to počínaje složitým územním plánováním, stavebním zákonem samotným a především prováděcími předpisy, jednání státních úřadů atp. Ale ministři se tváří, že mají splněno! A zavádějí další úřady.

Z regionu

Naše krásnolipská pletárna se objevila v ČT, v televizním pořadu Gejzír, kde se redaktoři věnovali tématu punčochového zboží – včetně ikonické značky Elite.

Co dělat o prodlouženém velikonočním víkendu v Českém Švýcarsku se dozvíte z webu zde, či zde Facebook destinace, navštivte třeba velikonoční jízdu v Mikulášovicích.

LAND4CLIMATE

Město Krásná Lípa se již rok a půl podílí na realizaci EU projektu LAND4CLIMATE, financovaném z programu Horizont Evropa, který je výzkumným a inovačním programem EU, s cílem podporovat vědecký výzkum, technologický rozvoj a inovace, jež mají přispět k řešení největších výzev současnosti, jako jsou klimatická změna, zdravotnictví, digitalizace, udržitelný rozvoj nebo energetická transformace. Řešený projekt se zaměřuje na posílení odolnosti vůči klimatickým změnám v oblastech kontinentálního klimatu prostřednictvím inovativního využívání přírodě blízkých řešení (tzv. Nature-Based Solutions, NBS). Projekt testuje a demonstruje tato řešení v šesti evropských zemích, v tzv. frontrunning regionech (jedním z nich je Krásná Lípa), s cílem adaptace na klimatické hrozby jako jsou sucho, povodně či degradace půdy, s důrazem na místní znalosti a potřeby. V Krásné Lípě jsme měli tento měsíc začít (ale o 3 týdny to posouváme kvůli migrujícím obojživelníkům …) v rámci aktivit tohoto projektu s investicí do revitalizace odtokového koryta z rybníku Cimrák. Opatření zlepší protipovodňovou ochranu centra města - při stoleté povodni dojde ke snížení vodní hladiny o 1,56 metru oproti současnému stavu, což je významný rozdíl. Zmeandrováním dojde k zpomalení odtoku vody, čímž se vyčistí a zlepší její kvalita, zvýší se druhová pestrost v nových biotopech, které se budou vázat na nově vytvořené tůně. Vzniklý přírodní park bude nově zpřístupněn pomocí sítě pěších tras navazujících na okolní cesty. Díky novým výsadbám stromů dojde postupně k přirozenému zastínění, což přinese i zlepšení průměrných teplot v řešené lokalitě. Veškeré zemní práce by měly být hotovy do konce tohoto roku.

Jakou si stanovit prioritu v novém geopolitickém prostředí?

V novém geopolitickém prostředí, které je poznamenané válkou, energetickou krizí, rostoucí migrací a ztrátou technologické konkurenceschopnosti, musí Evropská unie i Česko přehodnotit své priority a vrátit se k vytvoření základních podmínek nutných pro přežití. V článku pohlížím na současné hrozby skrze prizma Maslowovy pyramidy potřeb – od energetické soběstačnosti přes vojenskou obranyschopnost až po strategickou nezávislost. Jsem přesvědčen, že bez dostupné a levné energie nelze zajistit prosperitu, bezpečnost ani schopnost se bránit. Musíme se na energetiku, obranu a ekonomickou strategii přestat dívat skrze ideologie, jinak Evropa riskuje vlastní sebedestrukci. Více v článku Jakou prioritu si v novém geopolitickém prostředí a rizicích má stanovit Evropské unie.

Jaro je konečně v plném proudu a já Vám přeji příjemné a hezké Velikonoce – ať Vám přinesou radost, klid i spoustu malých důvodů k úsměvu.

Váš senátor,

Zbyněk Linhart