Newsletter 03/25 - návštěvy, jednání, exkurze, akce
Plnýma nohama jsme se ponořili do jara a před námi je letní čas. Čas to dobrý třeba na …
Zastávky po regionu
A není to jen jaře, kdy se rád stavím na kus řeči v nějaké firmě, v obci, s lidmi. Tento měsíc jsem byl například v děčínské firmě Jabor. Dělají a nabízejí mnoho věcí, jako izotermické clony a kvalitní plachty všeho druhu - na haly, bazény, pergoly, auta…A také PVC užitkové a bezpečnostní vaky pro hasičské nádrže, protipovodňové bariéry, nádrže na pitnou vodu, pro zemědělské účely atd. Dobré vědět pro havarijní či mimořádné události (máme zase extrémně suché jaro).
Byl jsem také u svého profesně prvního zaměstnavatele (tedy z hlediska profese strojaře), a to ve firmě TOPOS ve Šluknově, která vyrábí strojní zařízení a technologické celky pro potravinářské provozy. Předseda SR Ing. Vladimír Kinský mě provedl výrobou a seznámil s aktuální činností firmy. Je vždy fajn vidět v regionu funkční vyrábějící firmu. V Toposu (závod Krásná Lípa) jsem pracoval od konce roku 1991, pak pokračoval v Topos Lípa, resp. Eurotopos)
Občas když jedu okolo a mám chvilku, stavím se v zahradnické firmě HiT FLORA v Děčíně Křešicích, což může být i pro Vás dobrý tip na jaro, pokud se by se Vám hodila třeba sadba, hnojiva nebo pomoc zahradní architekty apod. Před patnácti lety pro nás prováděli rekonstrukci městského parku v Krásné Lípě a dalších nových ploch zeleně po městě. Starají se i o květinovou výzdobu Děčína a jejich prodejna je plná dalších inspirací.
Nedávno jsem byl u kolegy Libora Bzura, starosty ve Františkově nad Ploučnicí. Problémy a starosti obcí jsou často principiálně podobné. Libor je už zkušený, dlouholetý starosta, takže se Františkovu docela daří. Pokud zacílíte na zříceninu hradu Ostrý, který je významnou dominantou a lákadlem pro návštěvníky, nejlépe po cyklostezce Ploučnice, můžete si obec užít a strávit tam pár hezkých chvilek.
Akce v regionu
Akcí v regionu je velká řada, téměř každý den a každý víkend několik. Např. v posledních zhruba dvou letech je velmi aktivní ZUŠ Rumburk. Nový ředitel Dr. Jiří Chlum založil celou řadu akcí, žákovské a další koncerty (viz březnový program). Mezi nimi také jarní koncert učitelů na Šluknovském zámku. A další koncerty budou následovat, viz seznam akci ZUŠ. Jiří Chlum a učitelé ZUŠ to dělají dobře, jsem rád, že tady takovou uměleckou školu máme.
Pivovar Falkenštejn oslavoval a křtil se sborník – kniha, která vznikla ke konferenci k 10 letům existence. Stal se nejen místem výroby piva, ale i takovým komunitním centrem. Pravidelně pořádá akce jako pub kvízy, přednášky (poslední právě k výročí založení byla 20.3. s názvem "Proměna pivní kultury v českých zemích po roce 1989), koncerty (nejbližší koncert bude 3.4., kdy vystoupí Xavier Baumaxa) atd. Díky těmto aktivitám se z něj stalo oblíbené místo jak pro místní, tak pro turisty.
Aktivní je také Muzeum Rumburk. Nabízí dlouhodobé a krátkodobé výstavy (zde), z akcí se například můžete přihlásit na Velikonoční korálkové drátování nebo v průběhu roku na komentované prohlídky – obrazy ze Zámku v Lipové.
V Děčíně předávali na zámku ocenění za mimořádné zásluhy za dlouhodobý přínos k rozvoji Děčína. Prvním oceněným byl opět Valdemar Grešík, kterému tímto podruhé blahopřeji (přínos pana Grešíka k rozvoji celého Českého Švýcarska jsem vyzdvihl v roce 2023). A kdo rád hudbu a festivaly, začaly se prodávat lístky na Labefest 2025, který proběhne 30. 5. – 31. 5. 2025.
Rekonstrukce rumburské polikliniky brzy začne
Po mnoha letech dohadování a schvalování rozpočtů kraje s uvolňováním alokací pro "rumburskou nemocnici", byl vysoutěžen dodavatel stavby a snad se i brzy začne. Slavnostní zahájení rekonstrukce polikliniky proběhne 15. 4. 2025, poté by se mělo začít a podle původního zadání by mohlo být do roku a něco v zásadě hotovo. Tak snad. A snad se potom bude pokračovat (či mezitím) i s dílčími vylepšeními v samotném areálu nemocnice.
Jednání na HZS Ústí nad Labem
Dne 5. března 2025 se na HZS Ústeckého kraje uskutečnil Seminář k problematice požární ochrany v Národním parku České Švýcarsko. Cílem semináře bylo seznámit starosty obcí s aktuálním stavem, prodiskutovat opatření a sdílet zkušenosti obcí. Program zahrnoval prezentace o prevenci, represi (požární plán, technika, statistika požárů, projekty Interreg) a opatřeních Správy parku v letech 2022–2024 (těžba, požární předěly, monitoring, drony, regulace návštěvníků)..
Zrekapitulovali jsme tam aktualizaci projektu – žádost o dotaci na požární prevenci, který se již přes rok připravuje do programu přeshraniční spolupráce Česko – Sasko v Interregu. Na naší straně by to mohlo znamenat nákup nové techniky pro dobrovolné hasiče ve Starých Křečanech, Krásné Lípě, Chřibské a Hřenska a také pro HZS Děčín.
Je to však složitější, saské strana má jiné potřeby a jiné postřehy. Mj. proto, že nákup kvalitní požární techniky je v Německu zajišťován průběžně systematickým způsobem, zatímco v Česku jsou hasiči závislí na náhodných a nárazových dotacích. Proto se obtížně hledá průsečík společného projektu.
Měl jsem proto opakovaná jednání i se saskými kolegy, aby v projektu zůstali a spolurealizovali jej, případně jej společně upravili tak, aby mohl být podán. Čas běží a doufám, že se podaří projekt dokončit a podat dříve, než se vyčerpá alokace programu.
Jednání v Senátu
V Senátu se kromě standartních schůzí konala celá řada akcí:
- Kulatý stůl k problematice šetrného hospodaření lesích a polích. Diskutovalo se o hospodaření při rozšiřování chráněných území, např. nové CHKO a NP. V komentářích pod odkazem je publikován i dopis Lesnicko-dřevařské a Agrární komory adresovaný prezidentu republiky, který vyjadřuje obavy z přísnějších ochranářských opatření bez odpovídajících dopadových studií, které by zmapovaly dopady razantních změn na sociální soudržnost, životní úroveň, volnočasové aktivity, surovinové, potravinové a bezpečností aspekty atd. Ochranu přírody a hospodaření v krajině je třeba uvádět do souladu, nikoli stavět proti sobě.
- Návštěva výboru životního prostředí Bavorského sněmu. Témat bylo během dvouhodinové debaty hodně. Často řešíme podobnou problematiku, jako strategicky chybné postupy v energetice (uzavření jaderných elektráren v SRN a zároveň rychlý odchod od uhlí, nedostatek přenosových soustav – problematická začíná být i v Bavorsku), návrat divokých šelem, především vlka a další. V Bavorsku se koalice rozhodla nerozšiřovat počet chráněných území, resp. národních parků. Ty jsou v Bavorsku dva (Národní park Bavorský les, založený v roce 1970, je nejstarší národní park v Německu, rozkládá se na ploše 24 250 hektarů. Druhým je Národní park Berchtesgaden, založený v roce 1978, který leží v Alpách na hranicích s Rakouskem s rozlohou 21 000 hektarů). Původně zamýšlený třetí šel k ledu. Důležité je spíše jednat šetrně k přírodě, životní prostředí chránit plošně, nedělat další zbytečné a drahé instituce a úřady. Přednost by měla mít smluvní ochrana přírody. Velmi zajímavé …
- Debata a oběd s prezidentem Mongolska. Dvě hodiny jsem byl na debatě a oficiálním obědě s prezidentem Mongolska. Prezident pobýval v Československu na konci osmdesátých let. Především byl v Liberci, kde na návštěvě u svého kamaráda z VŠ strávil několik týdnů– shodou okolností v době, kdy jsem tam studoval. Ve spolupráci s Mongolskem máme na co navazovat. Měli jsme a jistě máme nadále dobré kontakty. Je důležité vrátit se k praktické a ekonomické spolupráci, která má poměrně bohatou historii, máme také mnoho mongolských pracovníků na našem trhu práce a společné projekty, nelze nevzpomenout např. na projekt koně převalského, posledního přeživšího divokého koně na světě, který byl v mongolské přírodě na konci 20. století vyhuben, ale zejména prostřednictvím pražské zoologické zahrady se podařilo jeho populaci obnovit a reintrodukovat zpět do volné přírody dvou mongolských národních parků. Klub českých turistů v Mongolsku, sice v malé míře, ale dělá tam turistické značení. Hned u Ulánbátaru mají národní park, kde je mnoho možností pro vyžití volného času obyvatel hlavního města. Prezident nás pozval, tak třeba tam někdy zajedeme (je to trochu z ruky a Ulánbátar je nechladnější hlavní město na světě)
- Exkurze v Senátu. Nabídek na návštěvu a prohlídku Senátu, včetně Valdštejnské zahrady a spojené třeba i s besedou, využívá pravidelně pro své studenty Gymnazium Rumburk v rámci výletů do Prahy. Letošní exkurzi mají naplánovanou na květen. Pokud máte zájem o organizaci podobné návštěvy, neváhejte se mi ozvat. Kalendář je dost naplněný, ale s předstihem to jde zajistit.
Centrální státní úřady vyrábějí problémy i tam, kde nejsou
Například MMR. Když se na konci roku schvalovala další novela stavebního zákona, která "řešila" totální nefunkčnost stavebního řízení a jeho tzv. digitalizace, a hasil se tím s více než půlročním zpožděním požár, vydávalo se to za úspěch. Jaká je realita? Vypovídající už je jen ten titulek: "Stavební úřady jsou v troskách. Systémy nefungují, nestaví se byty, a úředníci prchají" Problém zdaleka ale není jen v nepovedené digitalizaci. Je daleko hlubší a obecnější. Začíná složitostí a formálností celého procesu, počínaje územním plánováním, nefunkčností státních úřadů a komplikacemi s dotčenými úřady a subjekty, včetně chování monopolů - majitelů inženýrských sítí. A pokračuje právě v tom, že namísto detailního řešení se chvástáme, jak je všechno skvělé, výtečně funguje, děláme si na tom PR, honíme sto zajíců a nic neděláme pořádně. Samá hesla o čipech a AI, ale připraveni na to nejsme ani v základu.
Další příklad? MMR připravilo chybně podmínky dotační výzvy pro organizace destinačního managementu (DMO). I přes opakovaná varování ministerstvo výzvu nezměnilo, vyhlásilo ji a dopadlo to tak, jak nevyhnutelně muselo.
Ministr mi nakonec pak psal, že nějaká dodatečná opatření provedli ve prospěch DMO a podmínky dotací upravili a termín výzvy prodloužili. Alespoň to, jakkoli si o tom dál myslím své, což jsem panu ministrovi sdělil, a to vedle dalšího apelu ve prospěch MAS. Těm zase MMR hrozí, že jim odebere alokace, když z nich nevyčerpají do poloviny tohoto roku něco přes 24%. MASkám v tom přitom MMR nejen nijak nepomáhá, ale v zásadě jim to znemožňuje svými právními akty. Kocourkov. Detaily viz dopis.
Přeji Vám méně Kocourkova a co nejdelší a slunečné jarní dny s občasným deštěm.
Váš senátor,
Zbyněk Linhart