Vyjádření k textu J. Sykáčka v Rumburských novinách

(RN odmítli mou reakci otisknout)

V článku starosty Jaroslava Sykáčka v Rumburských novinách z 19. října 2017 jsme se dozvěděli, kdo další může za katastrofální stav rumburské nemocnice. Již k dřívějšímu tvrzení: „Může i za to bývalé vedení (rozuměj nemocnice i města), zdravotní pojišťovny, mnozí starostové okolních měst (co nechtěli jen posílat peníze do nejasného podniku…)“, přibyli nově krajští zastupitelé. A taky senátor. Zapomněl ještě na ministra zdravotnictví a vládu, kteří řídí veřejnou správu a zdravotnictví v posledních 4 letech. Jistě ale najde i další viníky.

Chápu, že mnozí občané mají pocit, že senátor toho může hodně. No, bohužel už jsme v systému, kde fakticky věci veřejné neovládají ti, které si volíme (to je ale na jiné pojednání). Že ale k tomuto pohledu nabádá člověk, který byl sám senátorem přede mnou, to je s podivem. Člověk, který mohl zrovna v případu rumburské nemocnice něco reálného za ta léta udělat. Navíc právě s tou výhodou , že po velkou část z těch šesti let senátorování byl i starostou města, tedy statutárním představitelem majitele nemocnice!

Starostové obcí Šluknovska, vědomi si důležitosti rumburské nemocnice, o problému jednali i na svých společných jednáních opakovaně – třeba právě ve zmiňovaném jaru 2015 – byl jsem u toho, mj. i za město Krásná Lípa. A pak opakovaně, i např.  v dubnu letošního roku, kde se jednalo o rumburské nemocnici s radními a hejtmanem Ústeckého kraje. Bohužel za Rumburk nikdo; Jarda Sykáček, jako téměř jediný (a bez omluvy), chyběl. Přišel dávno potom, co jednání na toto téma skončilo! Starostové včetně mě nabízeli podporu Rumburku ve smysluplných krocích. I další nabízejí řešení, včetně Ústeckého kraje a jeho zastupitelů anebo města Varnsdorf. Odezva žádná či zmatečná.

Takto je to velmi často. Vyhnout se jednání, přímému hovoru, odpovědnosti… Čekat… Spoléhat na to, že snad někdo jiný něco udělá, rozhodne. Když to dobře dopadne, přihlásit se k tomu. Když ne, viník je někdo jiný.

Chápu, že po třech letech tápání, kdy majitel nemocnice, tedy jeho hlavní představitel – tj. starosta města, nemá stále jasno v tom, co chce, nerozhodne, nepředkládá smysluplné návrhy a věci netlačí – musí být situace s nemocnicí tam, kde je.

Já jsem ve věci rumburské nemocnice opakovaně oslovoval ministry zdravotnictví – osobně i dopisy (viz http://zbyneklinhart.cz/senat/dopisy). I premiéra – mj. s tím, aby se v rámci pravidel IROP (dotace z fondů EU) udělila výjimka pro Rumburk (psal jsem to krátce po nástupu do funkce senátora, a bohužel poté, co ta pravidla už byla schválena i v EU. V době příprav toho dokumentu a v situaci, kdy šly věci ještě změnit, byl senátorem právě Jaroslav Sykáček). S ministrem zdravotnictví Ludvíkem jsem mluvil hned po jeho nástupu do funkce ministra. Dalo se využít toho, že jeho rodina pochází ze Šluknovského výběžku, zdejší situaci dobře zná a rozlišuje. Nakonec tu i ministr zdravotnictví byl v polovině letošního dubna (mě zapřeli a nepozvali, jak bylo domluveno. Řekli mu, že jsem prý na dovolené… v Egyptě… No, tam byl právě tehdy v době návštěvy ministra Jaroslav Sykáček – a ne já). Týden potom jsme se s ministrem potkali a on, z vlastní iniciativy a při vědomí toho, že nejsem koaliční politik, mi upřímně řekl, co viděl a byl ze stavu nemocnice zděšen.

To vše by bylo ale na dlouhé psaní. Tak třeba někdy jindy a v jiných souvislostech.

Mezitím majitel rumburské nemocnice pokračuje bohužel v nepředvídatelném a nekonzistentním počínání, že oprávněně nervózní jsou nejen všichni zmiňovaní „viníci“, zaměstnanci a pacienti nemocnice, ale už i všichni občané Šluknovska. Jen Jaroslav Sykáček je v pohodě.

Váš senátor

Zbyněk Linhart