To je ale Saigon…!

Posledních třicet let se snažím cestovat. V devadesátých letech jsem s kamarády procestoval velkou část Evropy – s půjčeným autem, pod širákem, jídlo s sebou – za pár korun.

A pak jsme vždy sehnali levnou letenku a někam uletěli a zjistili, že je vlastně téměř všude docela levně, když se člověk uskromní.

Je to vždy velká inspirace a náměty k přemýšlení. Na jednu stranu, jak se tu ve střední Evropě máme sice dlouhodobě relativně dobře, ale že je mnoho míst, která člověk podceňuje a která by nám mohla být alespoň v něčem vzorem.

Na konci října se mi konečně po dlouhé době podařilo uletět na dva týdny do Vietnamu. (Na konci osmdesátých let jsem Vietnamce chvilku učil v jazykovém středisku češtinu, než šli studovat a nebo pracovat).

Navštívit Vietnam moc doporučuji! Individuálně.

Kromě letenky, která se dá sehnat od 10 tisíc Kč (my měli s Emirates přes Dubai za 13 tisíc korun), je tam už vše ostatní dost levné.

A hlavně vše skvěle funguje – veřejná doprava, ubytování, výborné jídlo, služby. Vše se dá lehce sehnat a koupit.

Vietnam je velmi mladá a dynamická země (330 tis. km2, už přes 90 mil. obyvatel).

Vládne sice komunistická strana a předstírají socialismus, ale jinak je tam kapitalismus (takže tak trochu naopak, než my).

Sociální dávky v zásadě nemají a tak všichni stále něco dělají. Ráno i večer ulice plné lidí, vaří, prodávají, nabízejí leccos. S úsměvem, rychle, levně, jednoduše.

Nemají ještě tolik předpisů a úřadů, co se snaží vše řídit a kontrolovat.

Doprava je opravdu intenzivní, Saigon (Ho Chi Minovo město) má v aglomeraci cca 10 mil. lidí, 4 miliony skútrů se mezi auty prohání městem celý den. Zdánlivý chaos v dopravě, kdy všichni jezdí křížem krážem se později ukazuje jako účelné počínání, dávající smysl.

Za dva týdny jsme neviděli škrábnutí, neuvěřitelné. (V Praze jsem si pak připadal, jak na vesnici a nechápal, proč stojíme na červenou, když už dávno nic nejede…). A podobná živelnost působí všude.

Vietnam je nádherný – města, moře, příroda, hory, lidé…!

Vše neuvěřitelně jednoduše fungovalo: např. koupě SIM karty na 3G internet jen za 250 Kč a dva týdny jsme „lítali“ na internetu, navíc všude je WiFi zdarma (autobus, nádraží, restaurace, hotel).

Taxi z letiště do centra Saigonu za deset dolarů, ale také za stovku, když už víte jak. Ubytování 3* hotel se snídaní kolem 200 Kč/na osobu a noc (koukněte např. www.booking.com).

Na autobus vás v ceně lístku svezou z hotelu, na recepci hotelu vyřídíte vše, co je potřeba – výlety, auto, taxi, dopravu.

Vyzkoušeli jsem veškerou veřejnou dopravu, vč. levného leteckého spojení. Půjčili jsme si kolo (zadarmo v hotelu) a také skútr (od 100 Kč na den).

Lidi jsou neobyčejně příjemní, úslužní a fajn.

Vietnam má ohromné zemědělství – pěstují ve velkém ovoce i zeleninu. Zaujímají 2. místo ve světovém vývozu rýže, 2. místo na světě v produkci kávy (tu jinak dělají výbornou na všechny způsoby), 1. místo na světě v pepři, 3. v kešu oříškách, 6. v čaji, krevety…

Nenapadlo by mě, že se ve Vietnamu přejím jahod (pěstují se v horách okolo 1500 m.n.m., kde jsou i jablka, víno, plantáže kytek – okolí města Da Lat).

Mají pěkná historická města a památky (osídlení cca 2000 let př.n.l.!), moře (teplé, nádherné pláže), přírodu a přírodní úkazy (14 NP, největší jeskyně na světě).

Je to velká země a tak jsme stihli jen část (kousek jihu a střed) a tak doufám, že se ještě někdy do Vietnamu podívám, především do hor.

Člověk musí přemýšlet, kde budou se svojí činorodostí za dvacet let oni a kde budeme s našimi byrokraty my.

Více třeba na www.cechvevietnamu.cz či www.dovietnamu.cz.

Vietnam rozhodně doporučuji, stejně jako celou jihovýchodní Asii. Anebo alespoň Saské Švýcarsko. Je to vždy skvělá zkušenost.