Dobrá rada nad Listinu práv a svobod

Krásná Lípa byla po mnoho let uváděna jako vzorové město, kterému se výjimečně daří zapojovat do aktivit a práce i romskou komunitu. Jezdily sem české a zahraniční delegace a předváděla se tu „dobrá praxe“. Rok po šluknovských nepokojích, v roce 2012, tehdejší ředitel Agentury pro sociální začleňování Šimáček říkal: „Na Šluknovsku je ta situace výrazně jiná v každém z měst. Relativně stabilní je dlouhodobě Krásná Lípa; a to díky rozumné politice začleňování místní radnice“.

Když jsme v roce 2015 na základní škole reagovali na poptávku rodičů a zřídili jednu třídu prvního ročníku s alternativními metodami výuky a jinak rozdělili děti do tříd podle jejich dovedností a zájmu rodičů o školu, spustila státní mašinérie neuvěřitelný běh událostí. Vše z důvodu podezření na diskriminaci romských žáků v naší základní škole, kteří v oné alternativní třídě nebyli zastoupeni. Několik inspekcí, Úřad Vlády, ombudsmanka. Nyní tyto události dospěly do výšin absurdního divadla.

Ponechme teď stranou, že školní inspekce jedná, jakoby české zákony pro ni neexistovaly (inspekční zprávu poslala po 92 dnech, místo do 30 dnů, resp. ve výjimečných případech do 60 dnů, podepsanou jen dvěma z pěti přítomných inspektorů, bez digitálního podpisu atd. – v zásadě tak Krásné Lípě přišel od inspekce cár papíru – tedy pokud bychom žili v právním státě a byl uplatňován vůči státním orgánům stejný metr, kterým je měřeno nám). To je ale už místní folklór. Co přesto dokázalo překvapit, je, že ombudsmanka Anna Šabatová, protože někteří žáci z Krásné Lípy dojíždějí do Rumburku, chce po rumburském starostovi, aby spočítal romské žáky na jednotlivých rumburských školách, přičemž návod na to, jak spočítat, kdo je Rom a kdo ne, se má odehrát podle MŠMT takto: „Romem je ten, kdo se za něj považuje, případně ten, koho za Roma považuje významná část jeho okolí. A to i na základě domnělých znaků“.

A teď si to shrňme. Při sčítání v roce 2011 se v ČR k romské národnosti přihlásilo z celkového počtu 10 562 214 obyvatel jen 12 953 osob. Velká část Romů tedy oficiálně nedeklaruje romskou národnost a mnoho Romů skrývá či zapírá svůj romský původ, s nímž se v některých případech nechce identifikovat. Ke svému „romství“ se nehlásí Romové možná také proto, že mají historicky podloženou obavu z možného zneužití údajů hromadně získávaných státními orgány. Tedy osob, které se za Roma oficiálně a samy považují, bychom v Rumburku mnoho nenašly, pokud vůbec nějakou. Takže panu starostovi by nezbylo, dle návodu MŠMT, než označit některé Čechy za Romy, protože je za ně považuje významná část jejich okolí, a to i na základě domnělých znaků (jak by pan starosta odměřoval „významnou část okolí“ a co jsou domnělé znaky, bych raději ponechal na nějaké doplňující sofistikovanou metodiku MŠMT nebo ombudsmanky, které se zajisté také jistě brzy dočkáme. MŠMT tedy nabádá starostu (jinak i v dopisech – formulářích ředitele škol), aby se na nějakou Listinu základních práv a svobod zvysoka vykašlal, protože podle MŠMT nejspíše nemá každý právo svobodně rozhodovat o své národnosti a není zakázáno jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku. Zkrátka, když se někdo nechce vzdát své identity dobrovolně, tak mu to dáme befelem. Mě by jen zajímalo, co by se asi stalo, kdyby nějaký Čech, který by byl starostou či ředitelem školy podle návodu MŠMT proti své vůli označen za Roma, ředitele zažaloval za diskriminaci? Na čí stranu by se pak postavila paní ombudsmanka? Nevím jak jinde, ZŠ Krásná Lípa sečíst „Romy“ odmítla.

Ještě, že ty naše nezávislé státní úřady máme, alespoň ušetříme za lístky do divadel na absurdní tragikomedie. A není všem dnům konec.

Váš senátor

Zbyněk Linhart