Čím míň dělají, tím méně toho pokazí

Mnozí psali o tom, že politická krize či pád vlády by byl špatný. Bylo by prý ohroženo přijímání důležitých zákonů, nefungovalo by řízení státních institucí, zastavilo by se čerpání evropských dotací, …podnikatelé a další by neměli dlouhodobě jasné podmínky… A podobné strašení.

Mohu vás všechny ubezpečit, že by se nic tak zásadního nestalo. Ty hromady obsáhlých, stále novelizovaných a stále méně přehledných zákonů (a dalších a dalších předpisů), by se alespoň přibrzdily. To, že se věci zjednodušují a že je všichni potřebujeme, je až na výjimky jen fabulace a předstírání předkladatelů, tj. úředníků, dodavatelských firem a příslušného ministra, kteří nám namlouvají, jak je to pro nás potřebné a jak to či ono pro nás zařídili.

Řízení velké části státních institucí funguje nezávisle na vládě, někdy je to až na škodu. Mnohé jiné stejně řízené nejsou. Čerpání evropských fondů je již nyní, čtvrtý rok plánovacího období, minimální a provázeno chaosem a zbytečnou administrací, takže těžko to může být horší.

Důležité projekty nejsou připraveny, na mnoho velkých investic se neposkytují dotace vůbec, či velmi složitě.

Nevím, jak velká část podnikatelů, ale určitě větší část by byla ráda, kdyby státní úřady stále neměnily iniciativně předpisy, které v zásadě vždy vedou k další a nepřehlednější administrativě. A kdyby na chvilku ustaly.

Nejinak je tomu i ve veřejném sektoru – lékař či sestřička v nemocnici nemá čas na pacienta, musí vyplňovat papíry. Podobně učitelé, ředitelé škol, starostové, mnozí nižší úředníci a další.

Kolik vyplýtváme energie na nesmysly, na místo toho, abychom něco tvořili. Marnost.

Možná to neradi slyšíte, ale lépe je, když státní správa pracuje méně. Půl roku nečinnosti vlády by nikomu neuškodila, alespoň by byl klid.

Věříte někdo, že v té snaze získat co největší preference, popularitu, volební úspěch, držet či shánět židle pro sebe a kamarády, stihnou opravdu něco dělat obecně užitečného?! Ne.

Takže, čím míň toho budou dělat, tím míň toho pokazí.

Opak je však pravdou – v poslanecké sněmovně, krize – nekrize, jedou jak mašiny a schvalují jeden zákon za druhým, bohužel.

Váš senátor

Zbyněk Linhart